Nahoru

Prokazování původu majetku

tau PrahaRok 2016 Prokazování původu majetku

Prokazování původu majetku

Prokazování původu majetku dle legislativy platné od 1. 12. 2016

Právní úprava

Dne 1. 12. 2016 vstoupí v účinnost zákon č. 321/2016 Sb., který se týká změn zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku. Jedná se především o změnu zákona o daních z příjmů, do něhož se přidávají nové paragrafy týkající se prokazování původu majetku, důsledku jeho neprokázání a souvisejících sankcí. Konkrétně se jedná o § 38x až § 38ze. Současně tento zákon upravuje § 227 trestního zákoníku o porušení povinnosti podat pravdivé prohlášení o majetku, kdy se trest za toto porušení nově stanoví na odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, nebo peněžitý trest, místo dřívějšího trestu odnětí svobody maximálně na jeden rok.

 

Záměr zákona, základní pojmy

Záměrem státu je nepřiznané příjmy zdanit, nikoli znárodnit. Klíčovým pojmem je skutečnost, kdy nárůst jmění a spotřeba poplatníka neodpovídá jeho příjmům. Nárůstem jmění se rozumí celková hodnota majetku snížená o dluhy. Nárůstem jmění může být i situace, kdy hodnota majetku zůstane stejná, ale sníží se dluhy. Spotřebou poplatníka je mimo běžných výdajů i např. dovolená, bezplatné užívání cizího majetku.

 

Výchozí postup správce daně

Správce daně provede porovnání příjmů a nárůstu jmění a spotřeby dle tohoto zákona u poplatníků. Jestliže se výše příjmů odchyluje od nárůstu jmění a spotřeby v hodnotě do 5 mil. Kč, použije k prověření svého zjištění standardní kontrolní postupy. V případě, že svým zkoumáním dojde k závěru, že rozdíl výše příjmů a nárůstu jmění a spotřeby převyšuje částku 5 mil. Kč, zahájí postup dle této nové právní úpravy.

 

Postup správce daně při zjištění rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění a spotřeby nad 5 mil. Kč

Výzva

Zákon stanoví, že správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a důvodu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou či jiným vydáním v případě, že má důvodné pochybnosti, že příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání a správci daně nejsou známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly a současně rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění správce daně odhadne po předběžném posouzení na částku přesahující 5 mil. Kč. Správce daně zašle poplatníkovi výzvu k prokázání příjmů a umožní poplatníkovi, aby se k ní vyjádřil a předložil důkazní prostředky. Ve výzvě k prokázání příjmů správce daně určí rozhodné období, které posuzuje, bude požadovat vysvětlení a prokázání vzniku a zdroje příjmů poplatníka, informaci o výši jeho spotřeby a hodnotě jmění. Správce daně by měl ve výzvě vyjádřit své konkrétní pochybnosti o nesouladu vykázaných příjmů poplatníka s výsledky jeho předběžného šetření o nárůstu jmění poplatníka. Lhůta pro vyjádření k výzvě správce daně a předložení důkazních prostředků k prokázání požadovaných skutečností musí být alespoň 30 dnů. Výzva také musí obsahovat poučení o následcích spojených s neprokázáním požadovaných skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti při prokazování požadovaných skutečností. Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně (zpravidla se jedná o 3 roky, může být dle konkrétních situací delší). V tom případě již nebude možné doměřit daň, ale zůstává zde trestní odpovědnost. Jestliže poplatník skutečnosti požadované ve výzvě prokáže, správce daně o tom poplatníka vyrozumí. V případě, že z výsledku šetření bude zjištěno, že má být daň dodatečně stanovena, může správce daně stanovit základ daně buď dokazováním, nebo použitím běžných pomůcek. Avšak při neprokázání skutečností požadovaných ve výzvě přistoupí správce daně k novému postupu definovanému tímto zákonem, a to ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.

 

Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem – nový institut

Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem stanoví správce daně v případě, že nedošlo k prokázání skutečností, nebo správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň přesáhne 2 mil. Kč. Základ daně je určen dle odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě a jinému vydání. Pro zjištění odhadu výše příjmů se vychází zejména z informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, ekonomických ukazatelů, porovnání se srovnatelnými poplatníky, obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání, pohybů a zůstatků na účtech a z prohlášení o majetku.

 

Prohlášení o majetku

Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč. Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku, tuto lhůtu lze prodloužit. Pokud poplatník nepodá na výzvu správce daně prohlášení o majetku, nebo v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, správce daně bez dalšího přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.

 

Náležitosti prohlášení o majetku

V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje. V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést údaje, které se uvádějí v prohlášení o majetku podle daňového řádu, tj. např. plátce jeho mzdy, čísla bankovních účtů, své věřitele, pohledávky, movité věci, obchodní závody, které vlastní, jiný majetek. Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč nebo peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč. V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup, jako např. nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, auta v evidenci vozidel. Podpis poplatníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, musí být úředně ověřen. Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý, bez povinnosti jednotlivé složky majetku rozpisovat. Nepodání prohlášení o majetku či uvedení nepravdivých údajů je trestným činem, vazba na trestní zákoník je uvedena v úvodu tohoto článku.

 

Stanovení daně, penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem

Daň se stanoví ze zjištěného základu daně běžnými sazbami podle zákona o daních z příjmů tj. ve výši 15% pro fyzické osoby a 19% pro právnické osoby. Navíc je poplatník povinen uhradit penále z vyměřené daně – při běžném dokazování a užití běžných pomůcek činí penále 20% z doměřené daně dle dosavadní právní úpravy. Při použití zvláštních pomůcek vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši 50 %, nebo 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně. Toto nové ustanovení by ovšem postihlo až ty poplatníky, kteří svoji daňovou povinnost nesprávně přiznají až po účinnosti tohoto zákona, tj. po 1. 12. 2016 (například u fyzických osob přiznání k dani z příjmu za kalendářní rok 2016). Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci platebního výměru, nebo dodatečného platebního výměru, kterými se stanoví daň podle pomůcek zvláštním způsobem, a současně penále předepíše do evidence daní. Penále je splatné ke stejnému dni jako stanovená daň.