Nahoru

Neziskové organizace – definice, rozdíly v účetnictví

tau Praha: Kompletní zpracování účetnictví, daní a mezdRok 2016 Neziskové organizace – definice, rozdíly v účetnictví

Neziskové organizace – definice, rozdíly v účetnictví

Neziskové organizace a účetnictví

Definice neziskového poplatníka

  • do konce roku 2013 „poplatník, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání“
  • od 2014 veřejně prospěšný poplatník, „poplatník, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním
  • účtují podle vyhlášky 504/2002 Sb.
  • jsou založeny za jiným účelem než produkovat zisk (poslání)
  • rozšířený mýtus, že nemohou dosáhnout zisku – mohou, jen jej nerozdělují!
  • zisk sice mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět do rozvoje organizace a plnění jejího poslání

Právní úprava

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
  • Vyhláška č. 504/2002 Sb.
  • České účetní standardy pro NNO
  • Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník
  • zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech

 

Veřejně prospěšný poplatník

Veřejná prospěšnost dle Občanského zákoníku

  • 146 Občanský zákoník

Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Veřejně prospěšný poplatník v zákoně o dani z příjmů:

  • 17a

Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.

  • vymezuje subjekty, které nejsou veřejně prospěšným poplatníkem, i když jejich hlavní činností není podnikání, tj. nemají výhody VPP:
  • obchodní korporace
  • Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář
  • Profesní komora
  • Zdravotní pojišťovna
  • SVJ
  • Nadace, které slouží nebo směřují k podpoře osob blízkých zakladateli.

 

Neziskové organizace v účetnictví

  • NNO účtují podle speciální jiné vyhlášky, než podnikatelé – Vyhláška č. 504/2002 Sb.
  • České účetní standardy pro NNO
  • Trochu jiná účtová osnova
  • Některé účty jsou stejné, některé mají u podnikatelů a nez. organizací jiný význam, občas se liší postupy
  • Účtové osnovy se liší i typem nevýdělečné organizace
  • Obecně platí, že podle § 9 zákona o účetnictví jsou ÚJ povinny vést účetnictví v plném rozsahu, zákon ale uvádí výjimky, které mohou vést ve zjednodušeném rozsahu – od 1.1.2016 např. občanská sdružení, které mají právní osobnost, církve, náboženské společnosti, církevní instituce, o.p.s., nadační fondy, SJV

Příklady neziskových organizací účtujících podle vyhlášky 504/2002
vymezeno v § 2 uvedené vyhlášky, jedná se například o:

  • politické strany, politická hnutí (zákon 424/91 Sb.)
  • spolky (do konce roku 2013 občanská sdružení)
  • církve, náboženské společnosti
  • obecně prospěšné společnosti (od 1.1.2014 „ústavy“)
  • zájmová sdružení
  • nadace
  • SVJ
  • veřejné vysoké školy
  • jiné

 

České účetní standardy pro NNO

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání“).

Číslo Název
401 Účty a zásady účtování na účtech
402 Otevírání a uzavírání účetních knih
403 Inventarizační rozdíly
404 Kursové rozdíly
405 Deriváty
406 Operace s cennými papíry a podíly
407 Opravné položky k pohledávkám a rezervy
408 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry
409 Dlouhodobý majetek
410 Zásoby
411 Zúčtovací vztahy
412 Náklady a výnosy
413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky
414 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví

 

Rozdíly v rozvahových účtech

  • Nepoužívá se účtová třída 4.,
  • Namísto toho se používá účtová třída 9 – účetní případy o vlastním jmění, rezervách, fondech, výsledku hospodaření, dlouhodobých úvěrech a otvírání a zavírání účetních knih
    • 931 – Výsledek hospodaření při otevírání účtů HK
  • Účet 346 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem
  • Účet 348 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem územních samosprávných celků
  • Pro závěrkové operace se nepoužívá účtová třída 7, jako u podnikatelů, ale účty skupiny 96:
    • 961 – Počáteční účet rozvažný
    • 962 – Konečný účet rozvažný
    • 963 – Účet výsledku hospodaření (místo 431)

Rozdíly ve výsledkových účtech

  • Především ve skupině 54 – Ostatní náklady a 56 – Změny stavu zásob vlastní činnosti
  • Bankovní poplatky, úroky, kursové ztráty, odpisy pohledávek atd. se neúčtují na účty 56x, ale na účet skupiny 54x –
  • Ve výnosech především účty:
    • 64 – Ostatní výnosy (smluvní pokuty, úroky, kursové zisky, jiné ostatní výnosy)
    • 65 – Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv, opravné položky
    • 68 – Přijaté příspěvky – časté u neziskovek v tau Praha, především přijaté příspěvky (granty), bezúplatná plnění (dary), členské příspěvky
    • 69 – provozní dotace = též časté

Odraz činnosti nestátních neziskových organizací v účetnictví

  • hlavní činnost (poslání) = je uvedena v dokumentu, podle kterého vznikla (zřizovací listina, stanovy…)
  • vedlejší činnost (hospodářská, další, jiná vedlejší, doplňková) = zpravidla bývá uvedena ve zřizovacím dokumentu, bývá za účelem dosahování zisku
  • rozdělení se musí odrážet v účetnictví
  • je potřeba vést účetnictví tak, aby nejpozději v okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, byly odděleně evidovány náklady a výnosy podle jednotlivých druhů činností (využívat střediska nebo analytické účty)

 

Účetní závěrka NNO

  • rozvaha
  • výkaz zisku a ztráty
  • příloha (slovní doprovod § 30 vyhlášky 504/2002 Sb. a „zřizovací“ zákon)

 

Rozvaha

  • velice podobná podnikatelským subjektům
  • nevykazují se v aktivech netto hodnoty
  • aktiva: dlouhodobý majetek, krátkodobý majetek
  • pasiva: vlastní zdroje, cizí zdroje
  • stav k 1.1 a k rozvahovému dni

 

Výkaz zisku a ztráty

  • vykazuje se pouze běžné období, neuvádí se údaje z minulosti
  • uvádí se odděleně hodnoty za hlavní a hospodářskou činnost a pak jejich součet
  • nejdříve všechny náklady
  • dále všechny výnosy
  • na závěr výsledek hospodaření

 

Příloha

  • především § 29 a § 30 vyhlášky 504/2002
  • údaje v tis. Kč
  • povinné údaje
  • prostor pro vše, co chce účetní jednotka sdělit (například vysvětlení vysokých částek časového rozlišení u čl. příspěvků, informace o přijatých darech, dotacích)
  • uvádět informaci o dani z příjmů v příloze